O mně

Jmenuji se Zdeněk Jirků a jsem rád, že jste navštívili stránky s mou tvorbou. K tvorbě mě inspiruje krása, kterou vnímám. Krása, která mě naplňuje a kterou chci prostřednictvím své tvorby předávat dále. Vím, že bez krásné tvorby a bez ušlechtilého snažení se nedá nic změnit k lepšímu.

Dnes je umělec uznáván pro své neotřelé rozumové pojetí. Nesrozumitelnost a dekadentní bizarnost je považována za měřítko kvality. Samotná rozumová obhajoba díla mívá větší vliv než dílo samotné. Netvořím, abych byl takovým umělcem.

Maluji protože mám neodbytnout potřebu. Hledám způsoby jak vyjádřit své vize na plátně, obraz je možné doslova nabít energií,
oživit ho. Forma je pouze prostředek, kod, který obraz přeloží do srozumitelného jazyka, nicméně bez formy by nikdo neporozuměl a proto i tu je nutné plně zvládat .

...

Narodil jsem se v Počátkách u Pelhřimova roku 1980 a kreslení jsem se věnoval odmala. Po základní umělecké škole jsem vystudoval Střední uměleckou školu Václava Hollara v Praze a poté jsem se dostal na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Studia na ní jsem však po dvou dokončených letech přerušil. Nyní se věnují především svým obrazům a dále jsem jedním z lektorů v soukromé škole výtvarných kurzů v https://www.drawplanet.cz/. Zde vedu několik různých druhů kurzů, kurz Pastelu, Olejomalby, Kresby atd.

Postupem času, jak jsem se seznamoval s různými technikami a studoval historii umění, měnil se můj pohled na výtvarnou tvorbu, techniky a styly. Utvářelo a měnilo se i moje vlastní výtvarné vyjadřování. Na střední škole mi učarovala hlavně impresionistická malba, figurální kresba a portrét. Na katedře designu na vysoké škole jsem se naučil vnímat krásné formy, kompozici, harmonii tvarů a barev.

Po nástupu do práce v Illusion Softworks (nyní 2K Czech) jsem se jako 3D grafik snažil proniknout do principů osvětlení, materiálů a fungování prostoru, což mi nyní velmi pomáhá při vytváření imaginárních obrazů. Později jsem v této firmě pracoval jako animátor, což obnášelo pochopit nejen fungování pohybů lidského těla, ale také si osvojit znalosti anatomie.

Obecně mě v mé výtvarné tvorbě oslovují témata, jež silně a pozitivně působí na nitro člověka, duchovní témata a témata, ze kterých se dá čerpat pozitivní energie. Chtěl bych docílit toho, aby moje tvorba oslovovala cítění lidí, vnitřně se dotýkala diváka a inspirovala ho k něčemu tvořivému. Nebo mu alespoň dodávala příjemnou a klidnou energii.

Dříve byla mým hlavním tématem především impresionistická krajina, snažil jsem se proniknout do živosti barev a zachycovat magičnost světla ve spojení s přírodou. Rád se také věnuji portrétům. Při jejich tvorbě se zaměřuji na vystižení nejen podoby, ale i charakteru portrétovaného člověka. V posledních letech se v mé tvorbě objevují duchovní témata. Přicházejí ke mně ve formě snu nebo vizí.

V současnosti nejraději pracuji s těmito technikami:

• kresba tužkou, rudkou nebo uhlem - pro jejich rychlost, svěží skicovitý vzhled - někdy pomáhá černobílé pojetí silněji vnímat scénu, stejně jako má třeba černobílá fotografie určité kouzlo, které se s barvou vytrácí;
• olej - ten mi dovoluje ty nejvěrnější detaily a barvy, a ačkoliv je to technika nejnáročnější jak časově, tak i po stránce schopností, které si od malíře žádá, přináší výsledek, jaký bývá pro jakoukoli jinou techniku nedosažitelný;
• pastel – ten snoubí výhody kresby, tedy její lehkost a rychlost, a malby, a to možností pracovat v plochách a s žhnoucími zářivými barvami, které vybízí k impresionistickému vyjádření.